Altri programmi | IT Budgeting | Justin Marks

Malisa Longo


(Maria Luisa Longo)Obrazok
    

Celkové hodnotenie

0.0/10 (0 hlasů)

Herec,   

Narodený: 13.6.1950

Miesto Narodenia: Benátky, Veneto, Itálie

 

...více

Životopis

Malisa Longo, celým jménem Maria Luisa Longo, se narodila 13. června 1950 v Benátkách. Malisa začínala jako modelka, později byla herečkou, režisérkou i scénáristkou. Ve světě showbyznysu se začala objevovat na konci šedesátých let minulého století.

Malisa se může pyšnit titulem Miss Cinema a téměř sedmdesáti rolemi. Ve své kariéře používala mnoho pseudonymů, které byly odvozeny od jejího jména, jako například Malisa Lang, Melissa Lang, Malisa Long, Melissa Long, Maria Luisa Long a další.

Malisa je typickou představitelkou „béčkové“ produkce nejen italské, ale i španělské a francouzské kinematografie. Hrála ve všech různých žánrech, ve filmech dobrodružných, poliziottescu, sci-fi, spaghetti westernech a svou krásu ukázala také v erotických komediích. Hrála také ve filmech „velkých“ režisérů jako Federico Felini či Terence Young. Nejznámější je její spolupráce s filmařem Tinto Brassem či Luciem Fulcim.

Ještě jako mladistvá, se Malisa poprvé představuje světu ve videoklipu Pina Donaggia (*1941). Po ukončení školy se Malisa přestěhovala do Říma, kde začala pracovat jako modelka. Prokázala také svou kreativitu v malování a psaní. Ze světa módy a reklamy již byl jen krátký krůček k filmu a ten udělala po vítězství Miss Cinema. Poté již neunikla pozornosti mnoha filmařů. Začala studovat herectví i tanec a přišly první role, jako Cynthia Fellows ve filmu NUDE….SI MUORE (1968), nebo se Malisa roku 1969 objevuje ve westernu ZORRO MARCHESE DI NAVARRA, jako Carmen de Mendoza. Úplně prvním filmem, který natáčela, byl mysteriózní thriller UNA SULL´ALTRA, který režíroval Lucio Fulci. Mimochodem se kruh kariéry Malisy na tomto místě také uzavírá, neboť posledním filmem, který natočila, byl horor UN GATTO NEL CERVELLO (1990), opět pod taktovkou Lucia Fulciho. U nás vyšel film pod názvem KONCERT HRŮZY a rovněž pro Fulciho to byl jeden z posledních filmů.

Nástup k filmu nebyl ale pro Malisu tak jednoduchý, neboť film procházel krizí a filmová výroba byla téměř nulová. V roce 1970 hrála v komedii IL TRAPIANTO Maddalenu. Rolí dostávala poměrně dost s ohledem na krizi filmového průmyslu, se ale nejednalo role velké, či takové o jakých měla Malisa představy. Sama říká, že měla energii i nadšení a důvěru v sebe samotnou prosadit se i jinde, než ve filmu. Vrhla se s odhodláním a nadšením hlavně na své oblíbené psaní a díky spolupráci s řadou novin a časopisů se stala úspěšnou publicistkou.

Malisa se stala hvězdou a z nabídek jí nejvíce uchvátilo, stát se subretou v divadle na realizaci BENTORNATA SIGNORA RIVISTA, což byla připomínka slavného „Il teatro di rivista”, které přinášelo humor zejména v období druhé světové války. Vystupovala se spoustou tanečníků, komiků a jak sama říká se pštrosím peřím. Byl to pro ni jedinečný zážitek. Hrála v divadlech poloviny Itálie, před nadšeným publikem. Tato zkušenost jí obohatila jak profesionálně, tak jako ženu.

V roce 1976 hrála Malisa v „porno-nazi“ snímku SALON KITTY od Tinta Brasse. Malisa byla v sedmdesátých letech (a nejen v nich) klasickým nočním snem mužů. Nabídky na erotické filmy se hrnuly, ale Malisa jich také mnoho odmítla z důvodu zaměření filmů až na pornografické. Přesto se některé její filmy dostaly od výrobce na trh s tvrdými scénami, ale zde se objevovala vždy dablérka a podíváte-li se pozorně, můžete vidět, že to opravdu Malisa není. Malisa byla účastí ve filmech „porno-nazi“ zařazena stejně jako například Ria De Simone.

Malisa ukázala své tělo v mnoha snímcích, jako byly například DECAMERON PROIBITISSIMO – BOCCACCIO MIO STATTE ZITTO (1972), kde hrála baronku Elenu, ve filmu BEFFE, LICENZE ET AMORI DEL DECAMERONE SEGRETO (1972) zase ztvárnila Lucrezii (zde hrály také Patrizia Viotti a Orchidea de Santis). S Erikou Blanc, pak hrála Malisa v roli Elisy Rossi ve snímku GIOCHI EROTICI DI UNA FAMIGLIA PER BENE (1975). V erotickém filmu THE EROTIC ADVENTURES OF ROBINSON CRUSOE (1975) se kromě Pátka (Bruno Piergentili), objevilo i „šest zbývajících dnů v týdnu“ a to v podobě krásných žen. Malisa ztvárnila Neděli, tedy Sunday. Mimochodem pro dívky v rolích Úterý až Čtvrtka to byly jediné role v kariéře.

Horor I FRATI ROSSI (1988), kde hrála Pricillu, považuje Malisa za jeden ze snímků, který byl natočen podle jejích představ. Hrála zde s Larou Wendel.

Zapomenout v kariéře Malisy nesmíme na její roli „Italian Beauty“ v akční komedii s Brucem Lee a Chuckem Norrisem, MENG LONG GUO JIANG (1972). Tento film CESTA DRAKA byl také jedním z posledních filmů Bruceho Lee, který za krátký čas zemřel. Co se týká tohoto snímku, pak Malisa vzpomíná, že Bruce jí viděl v novinách a oslovil jí přes jejího agenta. Hledali mladou herečku, typické středomořské krásy ochotnou se svléknout. Byla to role malá, ale důležitá, protože byla jedinou Evropankou ve filmu. Poprvé se Malisa setkala s Brucem ve Venetu v hotelu Flora. Když jí prvně uviděl, sklopil nesměle zrak a jeho smělost a charismatická síla, které z něj vycházely na plátnech kin, byly úplně pryč, vypadal až bezmocně. Možná se zalekl i její výšky a „provokativního“ vzhledu. Poté, se ale usmál a to prolomilo ledy. Pak se již začali bavit jako staří přátelé. Z důvodu nahé scény a toho, že Bruce Lee nebyl v Itálii moc známý, nechtěla Malisa původně roli vůbec přijmout. Nakonec roli přijala a udělala dobře, neboť Bruce byl prý skvělý spolupracovník, dříč, profesionál a perfekcionista. Malisa pak podepsala s Brucem Lee smlouvu na další tři filmy, ale vše skončilo jeho tragickou smrtí. Šest měsíců po smrti Bruce, měla Malisa vážnou autonehodu a na pár měsíců, tak musela svou kariéru přerušit.

Nejraději vzpomíná Malisa za celou svou kariéru na trojici Bruce Lee, Giancarlo Giannini and Tony Anthony. Malisa využila svých znalostí o světě filmu a zábavy, jako autorka četných scénářů a také krátkého filmu ze zákulisí filmové branže SESSO VERITA & VIDEOTAPE.

Dnes již Malisa filmy nenatáčí a důvodem je prý psaní, které má u ní přednost. Vždyť je také na poli literatury velmi úspěšná. V erotické literatuře vydala román „Cosi come sono“ (Tinto Brass napsal vynikající předmluvu). Za román „Il figlio“ získala ve druhém ročníku literární cenu „Dolcetta d'oro“. Vydala také knihu poezie „Cantico del corpo“ a knihu rozhovorů „Aggiungi un seggio a tavola“, která se týká gastronomických sklonů nejdůležitějších představitelů italské politiky. Tato kniha byla finalistou pro udělení ceny za „kulinářskou“ literaturu: Premio Minori Costa d’Amalfi.
Bez komentáře :-).
Túto osobnosť můžete okomentovat jako první.

Komentář bol úspěšne upraven!

Pro komentování musíte být přihlášeni na server. Pokud doposud nejste registrovaným členem serveru, doporučujeme se zaregistrovat.